e-government, projekty a verejné služby… (úvodné slovo chairmana) Speaker: Jiří Peterka Anotácia: Konkrétní projekty jsou klíčem k rozvoji e-governmentu, tím že jej prakticky naplňují. Současně pak přispívají i k lepšímu pochopení a docenění samotné podstaty e-governmentu nejširší veřejností, která mnohdy neví, co si pod tímto pojmem vůbec představit. Nejvíce v tomto směru pochopitelně pomáhají ty projekty, které směřují k veřejnosti a mají charakter služby, poskytované občanům, firmám či oběma současně. Nejúspěšnější projekty mají potenciál dostat se do povědomí veřejnosti samy, bez specifických propagačních kampaní, a výrazně tak pomoci i vnímání samotného e-governmentu. V ČR to byl mj. případ Obchodního rejstříku, nahlížení do katastru nemovitostí, či možnost přiznání k DPH pro firmy. Jiné projekty je nutné explicitně propagovat a veřejnosti poměrně složitě vysvětlovat – v ČR je to případ Portálu veřejné správy, který je spíše platformou pro další projekty. Existují však i projekty, které jsou technicky i organizačně zvládnuté, ale naleznou jen minimální odezvu. V ČR to je případ žádostí o sociální dávky on-line, který doplatil na nezájem své cílové skupiny (za celý rok 2003 bylo přijato méně jak 100 žádostí). Projekty z oblasti e-governmentu, které chtějí poskytovat konkrétní služby on-line způsobem, naráží také na některé technické problémy. Mezi ně patří dostatečně spolehlivá autentizace žadatele o poskytnutí služby (občana, firmy), a otázka statutu výstupů, poskytovaných on-line. Obojí lze řešit s využitím elektronického podpisu, ale i zde existují nepříjemné překážky. V ČR je problém s tím, že ani použití kvalifikovaného certifikátu nemusí postačovat k jednoznačné identifikaci žadatele. Správce agendy pak může vyžadovat použití certifikátu obsahujícího specifický identifikátor, používaný právě danou agendou. Legislativní ošetření el. podpisu v ČR také dosud neumožňovalo, aby automaticky generované výstupy elektronických agend (např. výpisy) byly opatřovány elektronickým podpisem. To v praxi vedlo k tomu, že tyto výstupy měly jen informativní statut, bez právní relevance. Problém řeší až novela zákona o el. podpisu, která zavádí specifický institut tzv. elektronické značky. Ten se zdá být evropským unikátem.