Miroslav Širl
Nezávislý odborný konzultant v oblasti Digitální Kontinuity. V současné době pracuje jako externí konzultant pro řadu organizací jak z veřejné správy, tak z privátního sektoru.
Podílel se na realizaci řady projektů jako: „Technologický projekt Národního digitálního archivu ČR“, „Elektronizace justice ČR“, „Rozvoj aditivních služeb České pošty pro ISDS“.
Přednáší na odborných konferencích v ČR, i v zahraničí - SR, Maďarsko, Itálie, USA, Kanada, publikoval také řadu článků v odborných časopisech.
Aktivně se podílí i na aktivitách EU v oblasti Digitální kontinuity: Oblast tvorby norem pro dlouhodobé ukládání elektronických dokumentů – DLM Forum, MoReq. APA, Člen pracovní skupiny celoevropského projektu SPOCS.
Je zákládajícím členem sdružení CNZ – „Co po nás zbude“ (Problematika dlouhodobého ukládání elektronických dokumentů). Již osmým rokem vede programový výbor velmi úspěšné odborné konference o správě a archivaci elektronických dokumentů CNZ.
V letošním roce absolvoval Kurz pro Auditory a Manažery Digitálních úložišť v Haagu.
Motto: „eGovernment nemůže existovat bez elektronických dokumentů a elektronické dokumenty nemohou existovat bez kvalitního dlouhodobého ukládání.“
Podílel se na realizaci řady projektů jako: „Technologický projekt Národního digitálního archivu ČR“, „Elektronizace justice ČR“, „Rozvoj aditivních služeb České pošty pro ISDS“.
Přednáší na odborných konferencích v ČR, i v zahraničí - SR, Maďarsko, Itálie, USA, Kanada, publikoval také řadu článků v odborných časopisech.
Aktivně se podílí i na aktivitách EU v oblasti Digitální kontinuity: Oblast tvorby norem pro dlouhodobé ukládání elektronických dokumentů – DLM Forum, MoReq. APA, Člen pracovní skupiny celoevropského projektu SPOCS.
Je zákládajícím členem sdružení CNZ – „Co po nás zbude“ (Problematika dlouhodobého ukládání elektronických dokumentů). Již osmým rokem vede programový výbor velmi úspěšné odborné konference o správě a archivaci elektronických dokumentů CNZ.
V letošním roce absolvoval Kurz pro Auditory a Manažery Digitálních úložišť v Haagu.
Motto: „eGovernment nemůže existovat bez elektronických dokumentů a elektronické dokumenty nemohou existovat bez kvalitního dlouhodobého ukládání.“
Prihláste sa na ITAPA Health&Care 2025
-
Důvěryhodnost služeb eGovernmentu
Mají být služby eGovernmentu důvěryhodné a co si pod pojmem "důvěryhodnost" máme představit?
V novém akčním plánu pro budování eGovernmentu v letech 2016 -2020, který EU přijala v letošním roce patří, „Důvěryhodnost“ mezi jeho 7 základních atributů. Nově zaváděné služby eGovernmentu by tato kritéria měly automaticky splňovat. Doposud se této problematice v rámci eGovernmentu nevěnovala dostatečná pozornost. Pokusme se tedy opovědět na některé klíčové otázky ohledně důvěryhodnosti. Existuje nějaká definice důvěryhodnosti? Jak je důvěryhodnost chápána v prostředí eGovernmentu? Jedná se o implementaci nějakých konkrétních technologií? Jakým způsobem lze ověřit důvěryhodnost nějaké služby? Měla by se důvěryhodnost některých služeb vůbec ověřovat? Kdo by se tím měl zabývat? Jaká je praxe v okolních státech EU?
-
Úloha Digitálnej Kontinuity při realizaci eGovernmentu
Prečo by Vám prednáška nemala uniknúť?
Ak chceme zveriť elektronické informácie do správnej opatery, našou voľbou bude pravdepodobne spoľahlivé elektronické úložisko. Ale je naozaj také spoľahlivé? Ako správne pracovať s takýmito úložiskami, aby dlhodobo uložené elektronické informácie z nich boli použiteľné i v budúcnosti?
Doposud se otázkou dlouhodobého použití dokumentů zabýváme spíše teoreticky. Situace se pomalu začíná měnit, v řadě organizací provozují některé informační systémy již řadu let. Problém je co s informacemi uloženými v těchto systémech, nechávat je v IS ad absurdum, nebo je z nich začít odstraňovat. Řešení tohoto problému může být použití dlouhodobých důvěryhodných úložišť, které se již také objevují v nabídce eGov služeb. Příkladem na Slovensku může být jak Modul pro dlouhodobé uložení, který nabízí NASES, tak Elektronický archiv Slovenska, který realizovalo MV SR. Dobré je, že v řadě resortů sílí více a více potřeba použití elektronických dokumentů, v některých si dokonce uvědomují i potřebu jejich dlouhodobého důvěryhodného uložení (zdravotnictví, justice,..). Co tedy vlastně reprezentuje dlouhodobé důvěryhodné ukládání informací, nějaký HW, nějaký SW? To samozřejmě taky, ale hlavně jde o procesy, které stanoví, jak o svěřené informace budeme pečovat, aby byly použitelné i v budoucnosti. Právě jak tyto procesy mají vypadat, popisuje nová norma ISO 16363. Normu lze použít již při realizaci dlouhodobého důvěryhodného úložiště. Dokonce je vhodné v rámci testování či v raném stádiu provozu takového úložiště provést interní audit podle této normy, a tak si ověřit že nebylo nic opomenuto a že uložené elektronické informace budou použitelné i v budoucnosti.
-
eGovernment versus elektronické dokumenty – zkušenosti z ČR a EU
Rozvoj e-Govermentu s sebou nese expanzi používání elektronických dokumentů.
Díky tomu se v některých zemích, ČR nevyjímaje, stává eGovernment vůdčím segmentem v používání elektronických dokumentů. Počet elektronických dokumentů v posledních několika letech v ČR narostl doslova raketovým tempem. Překvapivě největší podíl na tomto růstu má Justice. E-Government tak přímo či nepřímo určuje, jak spravovat elektronické dokumenty. Rozmach v použití elektronických dokumentů přináší však i řadu problémů. Největším problémem je dlouhodobá použitelnost dokumentů, tj. aby elektronické dokumenty byly přístupné a použitelné po takovou dobu, po jakou budou tyto dokumenty potřeba. Tento problém se v poslední době označuje pojmem „Digitální kontinuita“ a řešení tohoto problému patří k současným prioritám jak zajistit bezproblémovou budoucnost e-Govermentu. Podíváme se na dobré i horší příklady řešení toho problému v ČR a EU, včetně snahy EU o standardizaci těchto řešení. -
Bezpečnosť papierových dokumentov a ich miesto v dnešnom svete moderných technológií
The problem is usage of possibilities and advantages of electronic documents on paper documents. Unique technology is capable to store digital data directly on paper thus bridges the gap between the paper and electronic worlds. Paper documents gain properties that have until now been available only for electronic. By this method you can include metadata, apply digital security and encryption algorithms on your paper documents or even to use electronic signature directly on paper.